„Hemoroidy mi doslova ničily život. Za úlevu od bolesti jsem opravdu vděčný.“
Jmenuji se Martin a je mi 61 let. Rád bych se s vámi podělil o svůj příběh, který má naštěstí dobrý konec. Než k němu ale došlo, prožil jsem si opravdu „své“. V mém případě šlo o poměrně vážné komplikace související s hemoroidy. Trápení mě dohnalo až na chirurgii. Ale to byla jen špička ledovce.
Od dětství jsem rád sportoval. Věnoval jsem se hlavně vytrvalostnímu běhu. Už jako dítě jsem jezdil po různých závodech. Vybavení, které jsme tenkrát měli k dispozici, se s tím dnešním naprosto nedá srovnat. Ať jde o kvalitu bot nebo oblečení – třeba o funkčním sportovním prádle jsme si mohli nechat jenom zdát. A taková dnešní samozřejmost jako jsou chytré hodinky neexistovala vůbec. Nicméně pohyb mě zkrátka bavil, a to mi zůstalo až dodnes, kdy už důchod pomalu klepe na dveře. Není to však tak dlouho, co jsem si na nějakou dobu na sportování mohl leda nechat zajít chuť.
Začalo to postupně
Vystudoval jsem architekturu, takže celý svůj pracovní život trávím převážně v kanceláři za psacím stolem při navrhování budov nebo na schůzkách s klienty. To znamená hodně sezení (a taky vypité kávy) jak v kanceláři, tak spoustu času stráveného v autě na cestách. Právě v tomhle mi sport pomáhal narušit sedavý stereotyp. Člověk si zkrátka nutně potřebuje vyčistit hlavu a hýbat se. Díky tomu pak i přichází spousta nových nápadů, které „od stolu“ nevymyslím.
Běhání jsem si chtěl zpestřit ještě něčím jiným. Protože nejsem moc kolektivní typ, volba padla na horské kolo. Ročně jsem sám nebo i se synem, když byl na střední škole, najezdil klidně i několik tisíc kilometrů. Postupně jsem ale začal zaznamenávat bolest v oblasti konečníku a konce tlustého střeva. Nevěnoval jsem tomu větší pozornost, protože jsem nechtěl být „hypochondr“. Potíže se ale začaly zhoršovat a na toaletním papíru se občas po vykonání potřeby začala objevovat krev. Musel jsem si proto kupovat jemnější toaletní papír, pak i vlhčené ubrousky. Došlo to až do stavu, když jsem se vysloveně bál situací, kdy budu muset použít záchod mimo domov nebo kancelář, protože tam nebudou mít ubrousky, které jsem nutně potřeboval.
Bolesti mě na dva dny vyřadily ze hry
Bolesti nepolevovaly, spíš naopak. Jednou to bylo tak hrozné, že jsem v podstatě dva dny nemohl ani sedět. Překvapilo mě, jak rychle se můj stav zhoršil. Bál jsem se, že může jít o rakovinu tlustého střeva. Proto jsem se rozhodl navštívit lékaře. Diagnóza byla jednoznačná – hemoroidy. To, že jde o v populaci velmi rozšířenou zdravotní komplikaci, mi moc útěchy nepřineslo, ale že nejde o rakovinu pro mě znamenalo obrovskou úlevu.
Příčinou hemoroidů bylo dle lékaře mé sedavé zaměstnání. Množství pohybu mimo kancelář tedy evidentně nestačilo. Jedním z doporučení bylo i omezit konzumaci mé oblíbené kávy a bohužel v podstatě i „zákaz“ jízdy na kole. Dostal jsem také speciální čípky a termín další návštěvy proktologické ambulance. Všechna doporučení jsem poctivě dodržoval, ale můj stav se bohužel vůbec nelepšil, spíš právě naopak. Palčivá bolest v konečníku se dostavovala čím dál častěji. Také intimní hygiena po použití WC se stala mimořádně složitou. Ani vlhčené ubrousky už mé problémy neřešily. Další návštěva lékaře pak vyústila v rezervaci termínu na chirurgický zákrok pro odstranění hemoroidů. Po provedení zákroku jsem doma ležel dva dny v posteli, tak moc to bolelo.
Mimořádně komplikovaná hygiena po použití WC
Začal jsem také intenzivně řešit, jak se zbavit potíží po použití toalety. Můj lékař mi řekl, že by mi ve věci intimní hygieny mohl pomoci bidet nebo bidetová sprška. O tom jsem předtím nikdy neuvažoval, ale zdravotní problémy mě k tomu doslova dohnaly. Moc nadějí jsem do pořízení bidetu nevkládal, protože v koupelně ani WC na nemáme žádné volné místo. Navíc představa, že bych si konečník omýval studenou vodou ze spršky, mě vůbec nelákala. Přesto jsem si sedl k počítači a zkoumal, jaké jsou možnosti. Myslel jsem si, že bidet je pouze keramická mísa s vodovodní baterií, o bidetové spršce jsem slyšel poprvé. Proto mě opravdu překvapilo, když jsem zjistil, kolik modelů a typů bidetů je na trhu k dispozici.
Netušil jsem, že existují i samostatná bidetová sedátka, které se namontují místo běžného sedátka na keramickou WC mísu. Obava, že na bidet nebude v koupelně dost místa, byla tím pádem pryč. Jediné, co sedátko potřebovalo, byl přívod studené vody (kterou pak samo ohřívá) a elektrickou zásuvku, což u nás bylo bez problémů. Koupil jsem model Sapho Blooming. Přestože jde o jeden ze základních modelů, splňoval úplně všechno, v co jsem doufal, a ještě dokonce přidal i něco navíc. Mimořádně důležitá pro mě byla jeho hlavní funkce – omytí konečníku po vykonání „velké potřeby“. Proud vody je příjemně teplý, protože bidet ji sám ohřívá. Nevěřil jsem, že to tak bude, ale opravdu není vůbec nutné použít toaletní papír, a to ani pro osušení. Bidet má totiž zabudovaný i fén.
Zlepšení o 99 % díky elektronickému bidetu
Mé potíže s intimní hygienou na WC se díky bidetu výrazně zlepšily o 99 %, prakticky zmizely. Hemoroidy jako takové mě však neopustily. Návštěva chirurgické ambulance mě čekala ještě 4x a musel jsem dokonce změnit lékaře. Ukázalo se, že již na počátku by bývala lepší větší operace v nemocnici. Takhle jsme ji pouze odkládali. Musel jsem tedy na hospitalizaci a podstoupil jsem rozsáhlejší chirurgický zákrok.
Asi týden jsem se z něj dával dohromady, ale potíže se postupně zlepšily až do té míry, že dnes, s odstupem několika měsíců, si již zase mohu dát svou oblíbenou kávu (ačkoli ne v takových dávkách jako dřív) a dokonce jsem opět začal jezdit na kole. Za elektronické bidetové sedátko jsem sice zaplatil podobné peníze jako za novou pračku, ale těch peněz rozhodně nelituji. Komfort na WC je oproti dřívějšku naprosto nesrovnatelný. Když dám na váhy, kolik bidet stál a jak moc mi pomohl, klidně bych si připlatil i ještě něco navíc.
Poznámka: Propojení na další obsah webu bylo redakčně doplněno se souhlasem autora.
Sapho Blooming je jedním z nejdostupnějších, přesto skvěle vybavených bidetových sedátek.